Naše děti

Tadeáš během svých prvních dvou let života prožíval autoritativní přístup rodičovství. Prožil se mnou moje vzestupy a pády, rok na Montessori dílničkách, tři roky v Montessori školce Klíček (Brno) a 6 měsíců v experimentu v domácím vzdělávání. Teď je ve 3. třídě, prvního trojročí na ZŠ Pastviny. Velmi ho baví matematika, geometrie, „chlapská“ práce rukama (sekání sekerou, štípání kachliček, drhnutí připálených hrnců). Už se naučil obstojně psát. Čte rád komiksového Tintina.  Kreslí velmi detailní obrázky čehokoli, co je momentálně v jeho zájmu. Je puntičkářský a má od sebe vysoká očekávání. Je hluboce zklamán neúspěchem. Ví, kdy si potřebuje odpočinout a kdy potřebuje být sám – což je báječné, protože to umí i komunikovat. Obecně je ale velmi společenský a nemá problém ovládnout skupinu starších dětí. Také má velkou empatii, takže jsem mu bývám vděčná za jeho vhledy do mých emočních bouří. Je velmi dynamický a živý, rád se hýbe, skáče běhá, jezdí na kole, leze, visí, plave, potápí se, cvičí, tančí, vaří, po domluvě za peníze „hlídá“ nejmladší sestru… Letos se vrhl na atletiku, judo a bouldering… :-)

Mým největším objevem v souvislosti s ním je, že se učí hmatem! To, že činnost vidí, neznamená, že ji bude umět udělat. On ji musí první zkusit udělat a pak teprve se ji vlastně učí zvládat. Dokud mu úkol neprojde rukama, je pro něj nezvládnutý. :-)

tadeas

Ema se narodila už vyladěnější mámě a je krásným příkladem, jak Montessori vypadá velice funkčně. (Nyní si myslím, že to naladění dítěte na Montessori přístup je prostě DAR rodičům. Pokud je dítě od přírody spíš pozorovací, spíš mentální, než fyzické, pak jsou ty začátky opravdu jako z učebnice. Dítě klidně pozoruje, klidně k aktivitě přistupuje a už ví, co má dělat.) Má 6 let. Jako miminko byla velmi „hodná“ – spala a jedla a sledovala svět! Vždy ráda dlouho pozoruje, než se pustí do akce. Navazování vztahů a překonání ostychu po několikadenním odloučení od tatínka či prarodičů je pro ni náročný úkol. Potřebuje jemnou a ohleduplnou spolupráci, aby se cítila spokojená. Pokud spolupráci nenalézá, cítí se odmítnutá a smutná. Pak jedná až přehnaně agresivně. Anebo radši pracuje sama, než by vyjednávala harmonickou spolupráci – nechce se neustále přizpůsobovat, ale ani nemá potřebu neustále velet. Emočně je velmi vrtkavá a výbušná – dokáže se okamžitě rozčílit a nečekaně uklidnit. Snaží se být jako Tadeáš. Občas je dost obtížné zjistit, co baví JI, co nedělá s cílem „být jako brácha“… Celkově je přesto klidnější, ráda kreslí, vaří. Baví ji psaní a písmenka obecně, hláskuje. Sčítá a odčítá. Ráda tančí s bratrem – je jako omámená, když ji vyzve do tance. Uklízení a řád je součástí jejího já. Velmi samostatně vstává a dělá rutinní ranní činnosti. Pečuje o sebe – češe se a krémuje – což mě těší!  Ráda si hraje na rodinu – kojí, pořádá svatby, vaří v písku, staví domeček… Běhá, skáče, jezdí na kole, jsem si jistá, že bude jezdit na koni. Hledá se!

Letos začala fly yogu! :-)

ema

Ellen se narodila doma. A tak, jak se narodila taková je – Hrrrrr! Do všeho! Hrrrr do čehokoli! Jsou jí tři roky a postupně se ten nápor zjemňuje! Je to dítě, co ve 4 měsících pérovalo na všech čtyřech a v osmi měsících s jistotou chodilo. Nyní vyleze během mžiku na žebřík na střechu garáže a volá: „Tady jsem!“, když ji hledám. Je to dítě, které velmi přesně ví, co chce, a nezapomene to! Vrtá aku vrtačkou fasádní šrouby, krájí zeleninu ostrým nožem a smaží mi cibuli. Sama jí, sama se obléká, sama se počůrá a pak si to po sobě uklidí. Anebo se na to prostě vědomě a drze vykašle. Vše dělá ale tak, jak se to hodí jí.  Je evidentní, že má dojem, že řídí rodinu a celý vesmír. Jedinou cestou je respekt k ní a snaha o pochopení a dohodu. Hledání humoru v situaci, kdy skřípu zuby. V momentě, kdy narazí na manipulativní klasiku, je její nesouhlas slyšet – její křik byl ohlušující od narození… Je velmi veselá, dělá opičky a blbinky, ráda se tulí, ráda mluví, pořád mluví… Hodně energie spotřebovávám na tom, aby nebyla rušena a aby mohla práci dokončit. A také na tom, aby ona nerušila starší děti! Je to během běžného života nadlidský úkol a mám pocit, že často selhávám. Ellen je otevřená světu, MILUJE zvířata. Pořád něco zkouší a testuje. K lidem je důvěřivá jen tehdy, pokud jsou schopni ji respektovat. Pokud ve vzduchu visí manipulace, ohlásí to křikem, hněvem i slovem: „Jdi pryč! To se mi nelíbí!“ Ale má i naladění na lidi – když zvládnu v klidu vysvětlit, co potřebuju a proč, dokážeme k sobě nacházet cestu. Občas na moji výzvu odpoví sladkým: „Ale jistě!“ vždy respektuje moji potřebu kávy! Pokud ve vzteku ublíží, dokáže pofoukat a pohladit…

ellen

Nejbližší semináře: